Červený déšť V
5. Noční polibek
„Nazdar, Voldy - starej brachu, tak jak se vede tvýmu klubu seniorů? No nic, já si jen přišel vypůjčit tvýho domácího mazlíčka. Pořádáme totiž s řádem grilovačku, víš?“ Harrymu zacukali koutky úst.
„Samozřejmě že-….“ Zbytek věty už nedokončil. Do kuchyně právě vstoupil Snape. Hovor řádu téměř utichl. Sirius se na svého nepřítele otočil.
„Dost že ses uráčil dostavit, Srabusi,“ sykl. Harry se zatvářil spokojeně, ale Hermiona vrhla po Siriusovy znechucený pohled.
„Raději sklapni, Blacku, nebo se ti to zadrhne…“
„Pánové, kroťte se. Momentálně obýváme náš domov. Severusi, posaďte se. Porada začala před čtvrt hodinou,“ oznámila Snapeovi Molly. Sirius se Severusem se ještě změřili pohledy, avšak žádný z nich už nevydal ani hlásku.
Po poradě řádu se Hermiona s Harrym hned přemístila k Lupinovi domů a okamžitě odešla do svého pokoje. ´To bylo ale otřesný,´ pomyslela si. Nejen že se opět nic nedohodlo, ale navíc se Snape se Sirusem pohádali do krve. Dokonce proti sobě vytáhli hůlky.
Převlékla se do noční košile a ulehla do postele. Zachumlala se do příjemně teplé peřiny. Bohužel ani po hodině pokusů se jí nepodařilo usnout. Spustila nohy z postele. Zase ty studené kameny. Bosky přešla k oknu a opřela se o parapet. Venku sněžilo. Přemýšlela o Snapeovi. Co se to s ním proboha děje? Nejdřív jí zachrání život a pak se vzbudí ze zjevně hrozné noční můry a nařídí jí, ať okamžitě opustí jeho dům. Odfrkla si. O tomhle přemýšlet nebude. Přesunula svůj tok myšlenek do jiného koryta. Za chvíli ji z přemýšlení vytrhlo zaťukání a následný vstup vysoké hubené postavy s brýlemi.
„Harry, co tady děláš,“ zašeptala.
„Přišel jsem se omluvit za tu blbost, co sem plácl dneska na poradě. A taky se tě zeptat jestli jsi v pohodě. Po tom co přišel Srábek ses totiž chovala tak nějak… Jinak…“ Neřekla Harrymu, co se stalo.
„Jsem v pořádku,“ usmála se na něj. Nejspíš to ale nemohl vidět. Byla skrytá ve tmě. Najednou k ní postava přistoupila blíž a vzala ji kolem pasu.
„Harry, co to-…“ Políbil ji. Nestihla nic říct. Přitáhl si ji blíž. Nechtěla mu ublížit, ale byl to jen kamarád. Prostě jen kamarád. Ano, měla ho ráda, ale jako kamaráda. Teplá dlaň jí vjela do vlasů. Odtáhla se od něj a prudce ho od sebe odstrčila. Oba zrychleně dýchali.
„Hermiono, já…“
„Ne, Harry, jdi pryč,“ vypravila ze sebe. Po tvářích se jí spustili slzy a klouzali klikatou cestičkou, kterou jim určila zemská gravitace. Opřela se o zeď.
„Hermiono, já,“ zkusil to znovu Harry. Marně.
„Odejdi, Harry. Prosím odejdi…“ Černovlasý chlapec jen velmi nerad opustil místnost. Tolik si přál… Tolik chtěl, aby spolu… Aby spolu byli…
Hermiona se svezla po zdi. Co to do něj vjelo? Proč se všichni chovají tak divně?… Od Harryho by to nikdy nečekala. Měla pocit, že zafunguje nevyřknuté pravidlo. Už nikdy nebudou… Nemohou být přáteli. Bude tomu konec. Jejich trojici… A když, tak už to nikdy nebude jako dřív.
Tiše vzlykala. Ledové kameny z ní vysávaly nejen teplo, ale i štěstí a radost. ´Proč je tu Voldemort? Proč se vždycky stane to, čeho jsem se obávala?´ Nikdo jí nemohl odpovědět. Na tyhle otázky se prostě odpovědět nedalo… Únava ji ale brzy přemohla. S bradou opřenou o kolena a slanými tvářemi, ji brzy přepadl spánek.
Komentáře
Přehled komentářů
Poids est comment dur votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur sentiment pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque culture votre determination bat, il pompe le sang a tous egards vos arteres a la vacances de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/tadalafil-vente-libre/
Blood Power : Blood on table
(ADeerbalpexape, 29. 7. 2018 7:42)